Většina lidí se vás zeptá: "A už víte co to bude?" Chápu sice že, je to pro většinu lidí zásadní a nevědí asi na co jiného by se zeptali, ale mě je to zcela fuk:-D My tohle s Beránkem neřešíme...zvlášť po tom krušném začátku, kdy jsme se báli, jestli vůbec miminko bude v pořádku. Pro nás je důležité zdraví, miminka i moje:-) (resp. nás všech, včetně našich dvou kocourků)
Jsem v 17 týdnu těhotenství. Cítím se dobře, raduji se z rostoucího bříška a nemám mindráky z toho, že přibírám. Jsem šťastná, protože jsem TĚHOTNÁ! Je to nádhera a užívám si to:-) Líbí se mi každá změna plynoucí z těhotenství. Ale? Necítíte, že je tu nějaké ale?
Dneska u nás byla na návštěvě moje drahá "matinka"...a co zo toho vzešlo? Uklízecí maraton bláznivého workoholika:-DDD
Já vím, že můj poslední článek něco naťukl, ale nic neobjasnil...a pravda je, že jsem v tu chvíli byla plná beznaděje a potřebovala jsem se alespoň nějak a někomu svěřit...takový "výkřik do tmy"...tehdy mi všechno bylo líto a myslela jsem, že přijde to nejhorší...
O tom nás asi přesvědčí zítřejší vyšetření... Ať žijí radosti manželství...takhle jsem si je ovšem nepředstavovala...:-(
Svatba – podezření na boreliózu – podezření na těhotenství – borelióza potvrzena – těhotenství potvrzeno – co přijde teď?
Moc nadějné vyhlídky to nemá...
:-(
Odjížděli jsme hned druhý den po svatbě – v pondělí. Plán zněl – Slovenský ráj:-) Čekala tam na nás zamluvená chatička v lese a my se těšili na 12 dní plných pěších tůr a nádherné přírody. Na svatbu nám vyšlo nádherné počasí, protože jsme si ho doslova objednali:-) Ale na dovolenou jsme si ho nějak objednat zapomněli:-///
Beránek mě požádal o ruku před rokem a půl...v zimě...v prosinci. Nechtěli jsme mít svatbu hned to léto spíš z "lenosti":-) I přes to, že jsme měli na přípravy víc než rok, přiznávám, že to bylo opravdu "náročné"...:-))) Kdo by si pomyslel, že i když svatby "neprožívám" jako většina žen kolem mě a že nám to bylo vlastně jedno a dělali jsme spíš "oslavu pro rodinu", budu nakonec taaaak unavená:-)
No, ne asi úplně doslova, i když se to tomu hodně blíží. Ale jak na sobě "pracuju", jako bych měla stále menší chuť být s lidmi. A vpodstatě mám pocit, že si nerozumím se svými "vrstevníky"...
Ale stále mám pocit, že vlastně nevím nic:-)))
(Což je vlastně dobré, když si vzpomeneme na Sokrata, ne?)
Sakra! To už je zase měsíc???? Přřesně tohle jsem si pomyslela, když jsem dnes konečně zase otevřela svůj blog, po mnohých promarněných momentech, kdy jsem měla nápad, nebo chuť psát. Tedy dost slabota...:-/
A tak se chci dnes podělit o nevšední odkaz na dokument o vodě:-)
Trošku odbočím z časové linky a svěřím se vám s nedávnými událostmi.
Přečetla jsem si knihu Pierra Franckla – Jak si správně přát. Knížečka je to útlá, ale velmi srozumitelně a mě blízce psaná, s horou příkladů s autorova života. Tedy jeho vlastní zkušenosti s "úspěšným přáním si", jak on říká:-)
Zapůsobilo to na mě silně...hlavně proto, že jsem učinila několik pokusů a experimentů a fungovalo to až děsivě rychle.

Nemyslete si, že jsem nějaký "fanatik", duchař, věřící, "sekťák" nebo něco podobného...ne. Jen nevím, jak mám začít...:-)
Chtěla jsem tady mluvit o svém životě, o mých zkušenostech s "prací na sobě samé", o mých pokrocích, nápadech a především o věcech, které mě osobně moc pomohly a o kterých doufám, že by třeba mohly pomoci i někomu jinému;-)
Ale taky mám poslední dobou chuť tak nějak bilancovat svůj život (ačkoli je zatím v porovnáním s jinými lidmi dost krátký:-D), protože cítím, že by mi to samotné mohlo pomoci utřídit si své zkušenosti a ještě lépe a efektivněji na sobě pracovat.
V neposlední řadě, možná jako vícero z vás, mám silnou touhu sdílet...mám touhu po přátelství...a touhu vysvětlit ostatním, kdo JÁ vlastně jsem...
Vím, že jsem se dlouho neozvala a omlouvám se...asi spíš sama sobě, protože už moc nevěřím, že mě ještě někdo "pravidelně čte", nebo spíš v tomto případě "chodí navštěvovat":-) když vlastně nic pravidelného nedoplňuju...
A tak aktuální novinka:
Moje budoucí tchýně (fuj, to slovo se mi vůbec nelíbí:-) ) mi domluvila malý kšeftík. Totiž její známá hledala někoho, kdo vyrábí šperky, tedy bižu...a ona doporučila a přemluvila mě:-) No a nakonec mi ten pobyt dokonce dala i k narozeninám:-D Jednalo se o workshop na wellnes víkendu s cvičením pro ženy.
Nejžhavější novinka v mém životě a nejaktuálnější věc, kterou se těď zabývám je, že mám hlad:-D
Rozhodla jsem se totiž aplikovat na sebe očistnou "hladovkovou" kůru...
Tak jsem po dlouhé době zase tady...po mnoha měsících touhy jsem si uvědomila, že mi psaní strašně chybí...a že by nejspíš pomohlo mě a možná i někomu jinému, co se týče sdílení životních záhad a zkušeností:-)
Tento rok je pro mě vůbec NOVÝ mnoha věcech:
Je toho letos hodně a podle horoskopu má tennto rok pro mě velký potenciál;-) Je jen na mě, zda ho naplním...
A tak jsem s těmi všemi změnami uvažovala, zda nezačít i zcela nový blog... Cítím totiž to všechno jako velké změny v mém životě...vlastně takový zlom...někdo by možná řekl NOVÝ ZAČÁTEK:)
Symbolicky by to pro mě bylo příjemné...zbavit se starého a začít s novým, od nuly, od začátku:-) Ale zase by mi to připadalo divné, opustit tyto stránky, takže zůstanu;-)
Nechci už nic slibovat...jsem teď sice rozhodnutá psát, ale takových slibů už bylo, že to radši nechám bez nich;-)
Vaše Faith